Adéla ještě nevečeřela

Digitalizovaná verze filmu Adéla ještě nevečeřela bude nyní v kinech uvedena v „maskovaném“ formátu 1:1,66, který se dříve používal pro filmy, u nichž se předpokládala divácká úspěšnost. Diváci, kteří jsou na komedii zvyklí hlavně z televize v užším formátu 1:1,37, tak znovu uvidí, jak to filmu v této podobě sluší.

Po třinácti letech od natočení parodie Limonádový Joe se dvěma uznávanými krasavicemi českého filmu obsadil režisér Oldřich Lipský do hlavních ženských rolí znovu Květu Fialovou a Olgu Schoberovou. Protože sexbombu Schoberovou stárnutí netěšilo zdaleka tak, jako Květu Fialovou, byl toto její předposlední film. I kvůli zámořskému sňatku s americkým producentem se pak ze světa filmu a z veřejného života stáhla.

Slovenský herec Michal Dočolomanský excelující v roli amerického detektiva Nicka Cartera se stal později oblíbeným představitelem fešáků v mnoha českých filmech. Zde ho nadaboval František Němec, jeho ústy ale v českém filmu mluvil také Ladislav Županič nebo Ladislav Frej.

Titulní hrdinku filmu – masožravou květinu Adélu – vytvořil vynikající výtvarník a režisér Jan Švankmajer. Tvůrce, který se do té doby věnoval animovanému a dokumentárnímu filmu, tu poprvé významně ovlivnil výtvarné pojetí celovečerního hraného filmu jiného kolegy.

Product placement byl době vzniku filmu prakticky neznámým pojmem nejen u nás, ale i v zahraničí. Dlouhá sekvence putování Nicka Cartera a komisaře Ledviny v podání Rudolfa Hrušínského po pražských restauracích a pivnicích a jejich nadšené ódy na české pivo a taliány však i dnes působí jako dokonalá reklama.

Český text ukolébavky „Princi můj maličký spi“, jejíž tóny ve filmu spolehlivě vydráždí jinak klidnou květinu k vražedné akci, napsala slavná operní pěvkyně a také básnířka a spisovatelka Ema Destinnová. Autorem hudby však není Wolfgang Amadeus Mozart, jemuž bývá skladba mylně připisována, ale německý lékař a skladatel Bernhard Flies (1770-1851).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska a spolufinancováno Ministerstvem kultury České republiky.
Partnery projektu jsou Norská národní knihovna a CESNET.