Studijní cesta a workshop v Norské národní knihovně v Mo i Rana

Zástupci Národního filmového archivu se ve dnech 10. – 13. září 2017 zúčastnili studijní cesty a workshopu, který pořádala Norská národní knihovna ve spolupráci s NFA. Workshop, který se věnoval tématu analogové a digitální prezervace, respektive postupů a etiky digitálního restaurování, byl doplňkovou bilaterální iniciativou k projektu Digitální restaurování českého filmového dědictví podpořenému zeměmi EHP – Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem. Součástí workshopu byla rovněž prohlídka nitrátních depozitářů, depozitářů s nehořlavými filmy a digitalizačního pracoviště Norské národní knihovny.

Filmy na bezpečné nehořlavé podložce jsou uloženy v rozsáhlém automatizovaném depozitáři, odkud jsou v případě potřeby přemístěny automatickým transportním mechanismem ven z depozitáře k projekci či dalšímu zpracování.

Hořlavé nitrátní filmy jsou z bezpečnostních důvodů umístěny ve speciálním depozitáři v menších místnostech s kontrolovanou teplotou a vlhkostí, které napomáhají předcházet rozkladu chemicky nestabilního materiálu.

Filmy uložené v depozitářích procházejí pravidelnou kontrolou. V případě, že se na materiálu objeví chemické změny či známky počínajícího rozkladu, je třeba rozhodnout o dalším postupu. Norská národní knihovna disponuje kromě digitalizačního pracoviště také vlastními laboratořemi, kde může svépomocí zabezpečit starší či poškozené snímky překopírováním na nový, chemicky stabilnější materiál.

Možnosti obnovy filmového materiálu v pokročilém stádiu rozkladu se neustále vyvíjejí, a dostává se tak i na snímky, které by dříve byly považovány za nenávratně poškozené. Lars Gaustad z Norské národní knihovny ukazuje materiál na nitrátní podložce, u kterého dochází vlivem chemických změn k posupnému slepení jednotlivých vrstev k sobě.

Reto Kromer se v přednášce nazvané Before the Restoration zaměřil na praktickou přípravu filmových materiálů k digitalizaci a následnou péči, kterou je třeba materiálům věnovat před uložením zpět do depozitářů, kde poté zůstanou i nadále uloženy. Rovněž se dotknul některých etických principů a otázek, které se pojí s digitálním restaurováním.

Etickými principy a praktickými otázkami digitální prezervace se zabývala také Tone Føreland z Norské národní knihovny v přednášce Preserving Imperfection. Na příkladu kolekce krátkých edukačních filmů o péči o domácnost z let 1940 – 1970 demonstrovala přístup k filmu coby historickému médiu s charakteristickými vlastnostmi, ale i nedokonalostmi, jež by měly zůstat zachovány jako nedílná součást filmu a důkaz o podmínkách, ve kterých vznikal.

Prohlídka digitalizačních zařízení byla zakončená u nejpokročilejšího systému Scanity. Operátorky mají možnost výměny hlav pro 16mm a 35mm filmy, několik hlav pro různé zvukové stopy je ve scanneru stabilně. Ve scanovacím softwaru lze korigovat vyvážení bílé barvy, rozsah optické density jednotlivých barevných složek a další barevné korekce a ořez provádět na postprodukční stanici Flexxity.