Norsk Uke / Norský týden

Národní filmový archiv ve spolupráci s Norskou národní knihovnou, která zapůjčila většinu kopií, pořádali ve dnech 21.- 27.5.2015 přehlídku filmů Norský týden. Dramaturgii zajistil Eirik Frisvold Hanssen, který většinu filmů osobně uvedl. Přehlídka dále rozvíjela spolupráci mezi NFA a Norskou národní knihovnou, která započala v loňském roce na projektu Digitalizace a digitální restaurování českého filmového dědictví. Ten je, stejně jako přehlídka, podpořen grantem Islandu, Lichtenštejnska a Norska a spolufinancován Ministerstvem kultury ČR. Přehlídku dále podpořilo Velvyslanectví Norského království v Praze.

Norská kinematografie i filmová kultura se od počátku jedenadvacátého století dramaticky proměnila. Jen málokterá evropská země, pokud vůbec nějaká, zažila v nedávné době takový rozmach filmové produkce. Za pět let první poloviny tohoto desetiletí bylo do kin uvedeno téměř sto padesát nových norských celovečerních filmů, což je na zemi s pěti miliony obyvatel velmi vysoké číslo. Několik z nich sklidilo mezinárodní úspěch, a to jak na festivalech, tak v artkinech.

V průběhu dvacátého století byla filmová produkce v Norsku daleko skromnější. Až do druhého desetiletí prakticky neexistovala. Norská kinematografie také často žila ve stínu skandinávských sousedů, především kvůli nedostatku mezinárodních režisérských osobností dosahujících úrovně Švéda Bergmana, Dána Dreyera či Fina Kaurismäkiho.

Přesto norský filmový průmysl průběžně produkoval vynikající a originální filmy i mnoho výrazných filmových tvůrců. Sedm filmů vybraných pro tento cyklus ve zkratce odráží historický vývoj tří čtvrtstoletí (od roku 1929 až po 2006) a odhaluje kinematografii silně ovlivněnou soudobými mezinárodními trendy, a to jak sociálně, tak stylově, ve které se navíc vždy zrcadlí osobitý norský úhel pohledu. Ten je patrný ze specifických sociálních a politických témat poválečného sociálně demokratického Norska, a to u filmů tak odlišných, jako jsou například snímky Manželky čiPovídky z kuchyně, a především pak z využití krajiny a prostředí. Norská kinematografie vždy vynikala v zachycení pocitu místa. Přírodní prostředí vykreslené ve vybraných filmech – často se jedná, jak lze očekávat, o hory, sníh a půlnoční slunce – se nikdy neomezuje pouze na čistě dekorativní pozadí, na které se máme dívat. Naopak protagonisté i diváci krajinu ve filmech, jako je Hon, Studené stopy a Insomnie, přímo prožívají, vytváří zde fyzické podmínky, nositele děje a stavy mysli.

Tento cyklus zahrnoval němý velkofilm Laila (1929), hravý modernistický milostný trojúhelník Hon (1959), revizionistické líčení válečných traumat Studené stopy (1962), legendární feministickou klasiku Manželky (1975), psychologický thriller Insomnie (1997), mírně surrealistickou komedii Povídky z kuchyně(2003) a satirickou charakterovou studii Repríza (2006).

Eirik Frisvold Hanssen je vedoucí filmové a televizní sekce v Oddělení výzkumu a zpřístupňování Norské národní knihovny v Oslu. Své PhD získal v oboru filmových studií na Stockholmské univerzitě v roce 2006 a ve Stockholmu rovněž působil v Archivu Ingmara Bergmana. Publikuje v četných akademických časopisech a sbornících, zejména o vztahu barvy a kinematografie, klasické filmové teorii, technice a intermedialitě. Aktuálně připravuje knihu o norských expedičních filmech.

Více o programu přehlídky norských filmů Norsk uke naleznete zde (soubor PDF, 2MB).