07/06

Lásky jedné plavovlásky jsou zpět v kinech

Druhý celovečerní film Miloše Formana, který se letos probojoval do výběru restaurovaných snímků v prestižní kategorii Cannes Classics, právě vstupuje do kin po celé České republice. Národní filmový archiv díky digitálnímu restaurování vrací Lásky jedné plavovlásky na plátna kin v podobě, v jaké je diváci viděli v době premiéry v roce 1965.

Zdánlivě banální zápletka se točí kolem učnice z internátu svedené na maloměstské zábavě pražským klavíristou. Dívka po společně strávené noci přijíždí s kufrem za mladíkem do Prahy a až tam pochopí, že ji nikdo nečeká. Příběh Anduly, možná jediné ženské hrdinky celé Formanovy filmografie, který napsal Forman společně se svými osvědčenými spolupracovníky Ivanem Passerem a Jaroslavem Papouškem, je zakotven v tragikomických kulisách československého socialismu 60. let. Lásky jedné plavovlásky svědčí o Formanově mistrovství v režírování neherců i herců: přirozeně je situuje do bravurně inscenovaných a zároveň dokonale autenticky působících situací, které jsou plné absurdity a černého humoru, ale také soucitu a něhy. Právě v tom spočívá podstata formanovského realismu: trapnost a pravda mají k sobě blíž, než si obvykle uvědomujeme. Po Černém Petrovi upevnil Miloš Forman tímto filmem svou pozici originálního pozorovatele společenské reality, který se dokázal přiblížit zejména mladým hrdinům na intimní vzdálenost.

Lásky jedné plavovlásky měly světovou premiéru v roce 1965 v hlavní soutěži benátského filmového festivalu. Posléze byly nominovány na Oscara i Zlatý glóbus. Jsou třetím v Československu natočeným filmem Miloše Formana, který se díky digitálnímu restaurování vrací do distribuce (Hoří, má panenko v roce 2012 a Černý Petr v roce 2017).

Pro moji generaci jsou Lásky filmem nejen mimořádně oblíbeným, ale i notoricky známým, jenže u nás i ve světě je spousta diváků, hlavně mladších, pro které to bude objev. Jsem moc rád, že nyní budou mít k filmu mnohem snazší přístup: uvidí ho v dobré kvalitě na plátnech a displejích všech velikostí, v kinech i online, dodává k uvedení snímku zpět do distribuce generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

 

Digitální restaurování tohoto filmu z daru paní Milady Kučerové a pana Eduarda Kučery realizoval MFF Karlovy Vary ve společnostech UPP a Soundsquare ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem kinematografie. V letošním roce budou z daru Kučerových digitálně restaurované další dva filmy – Spalovač mrtvol Juraje Herze, který bude uveden na 54. Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary a Extase Gustava Machatého z roku 1932.