Jeanne Pommeau

Filmová restaurátorka

 

Stáž prodloužená na celý život

Amour. Jeanne do NFA přivedla, jak jinak, láska. Láska fatální a zcela výjimečná. Virážování.

Shodné spektrum

Studentku restaurování, dramaturgie a archivnictví v Paříži fascinovala technika barvení černobílého filmu, používaná v prvních desetiletích kinematografie. „Virážování je světově nejzajímavější v Praze,” zdůvodňuje svou cestu do Čech Jeanne. V roce 2003 přijela do NFA na studijní stáž, pořád si pobyt prodlužovala, až v archivu strávila osm měsíců a chtěla zůstat déle. „Tak jsem požádala o práci tehdejšího ředitele NFA pana Opělu a dostala jsem ji.”

Princip virážování je ten, že se černobílá kopie podrobí chemické barvící lázni. Rekonstrukce původně virážovaných filmů se dnes často řeší bez piety k dobovým postupům. Zhotoví se barevný negativ a barevná kopie nebo černobílý negativ a pomocí filtrů barevná kopie. Původní způsob byl ale zásadně odlišný a NFA se podařilo ho převést do moderní doby.

Barviva jsou dnes samozřejmě jiná než na začátku 20. století, ale i ta dnešní, přísně tajená vynálezcem panem Ledeckým, dokážou původní napodobit dokonale, což NFA ověřuje změřením spektra. „Ve světě jako jediní používáme jedinečnou metodu prezervace filmů s viráží, při níž nemusíme stříhat filmový pás podle barev a pak ho zpátky slepovat dle děje. Což umožňuje vytvořit novou kopii, která nemá slepky – kritické místo pro mechanické poškození při projekci. Uděláme černobílou kopii a tu virážujeme, stejně jako kdysi. Klasické virážované filmy jsou na nestabilním prudce hořlavém nitrátním materiálu, který se používal v počátcích kinematografie. Je proto důležité kopírovat je na bezpečný nehořlavý podklad, ideálně dobově věrným způsobem,” doplňuje Jeanne.

Jeanne dnes v NFA koordinuje virážování a hledá stále lepší řešení k dosažení maximální věrnosti původní nitrátní kopii. V poslední době se jí podařilo zrestaurovat virážovanou němou komedii Milenky starého kriminálníka s Vlastou Burianem a němý thriller Příchozí z temnot, uvedené v Karlových Varech, v Bonnu a v Pordenone. Jeanne u „Příchozího” objevila špatné řazení dílů, které se tradovalo po několik desetiletí a film tím pádem získal nečekanou zápletku. Teprve diváci MFF Karlovy Vary v roce 2013 ho mohli po letech vidět v původní podobě, v doprovodu živé hudby, a náramně se bavili. Navíc je Jeanne kurátorkou asijské sbírky a africké sbírky NFA.

Čekání na dobré podmínky

Slovo cinefil má nicméně pro Jeanne trochu snobský podtext. Podle ní artový přístup „omezuje pohled na kinematografii, která je různorodá, což je úžasné.” Jeanne je především náročná na kvalitu projekce: „Čekám klidně deset let na film v kině, protože ho chci vidět na 35mm v sále, spíš než doma na dvd.” Že by se tak vyhraněné filmové gurmánství se cinefilstvím překrývalo, ale Jeanne se smíchem odmítá.

Několikrát týdně Jeanne zajde do Ponrepa, kde se ráda divá na filmy a zároveň na filmový materiál: „Mám dvojnásobný pohled. Nebaví mě koukat se na filmy doma. Tomu neříkám film, ale „pohybek” – od anglického „movie”. Že bych doma dosáhla filmového zážitku, to se mi nestává skoro vůbec. Potřebuji taky tu kolektivní událost a hlavně kvalitu promítání. Je to staromódní nebo odborné, nevím.”

Zábavná různorodost

V projektu „Digitální restaurování českého filmového dědictví” hraje Jeanne důležitou roli. Spolu s dalšími kolegy z NFA stojí za koncepcí restaurování čtrnácti vybraných titulů, v níž se rozhodlo pro skenování kamerového negativu s přihlédnutím k vybrané referenční kopii. Z filmů se odstraňují vady způsobené vlivem času, ale nikdy dobové chyby či technické nedostatky.

Pro Jeanne není ani jeden z elitních snímků důležitější než jiný. „Žádný pro mě není nej. Moc se mi líbí, že máme ve výběru tak odlišné filmy – muzikál Starci na chmelu, sociální drama Takový je život, animovaný Špalíček, oba Švejky… Oceňuji, že vybrané filmy zahrnují období od počátků kinematografie do 70. let. Každý má svoji estetickou hodnotu a zároveň získáme trošičku přehled o české kinematografii 20. století. Baví mě ta různorodost.”

Přestože se snaží být spravedlivá, miluje Jeanne filmy Případ pro začínajícího kata a Postava k podpírání. „Z mého pohledu je krásné vidět, jak se tehdy filmy vyráběly. Když člověk čte dokumenty k výrobě, komunismus se stane konkrétnější,” dodává k projektu Jeanne.

Hlavní myšlenka

V květnu 2016 zastupovala Jeanne Pommeau tým NFA, který pracoval na projektu „Digitální restaurování českého filmového dědictví”, na festivalu v Cannes. Událost to byla zcela mimořádná, protože sekce Cannes Classics promítala spolu s největšími díly světové kinematografie vůbec první český film – digitálně zrestaurovanou sci-fi z roku 1963 Ikarie XB1 (restaurování Ikarie vedla Tereza Frodlová). „Jsem pyšná na kolektivní spolupráci oddělení NFA – je skutečně důležité mít v týmu různé profese a znalosti lidí. Hlavně jsem ráda, že zrestaurované filmy budou zase v kinech a že je lidé uvidí. To je hlavní myšlenka celého našeho snažení.”

Text: Štěpánka Matúšková, Foto: Jitka Hejtmanová.