Ostře sledované vlaky

Československo 1966, 88 minut, černobílý.

Režie: Jiří Menzel  Scénář: Bohumil Hrabal, Jiří Menzel. Kamera: Jaromír Šofr. Střih: Jiřina Lukešová.  Architekt: Oldřich Bosák. Hudba: Jiří Šust
Hrají: Václav Neckář, Jitka Bendová, Vladimír Valenta, Libuše Havelková, Josef Somr, Alois Vachek, Jitka Zelenohorská, Vlastimil Brodský, Ferdinand Krůta, Květa Fialová, Naďa Urbánková, Jiří Menzel, Jiří Kodet, František Husák a další

Po titulech Marketa Lazarová, Hoří, má panenko a Všichni dobří rodáci byly v rámci dlouhodobého projektu digitalizace zlatého fondu české kinematografie zpracovány Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela. Slavnostní premiéra digitální verze se uskutečnila v rámci MFF Karlovy Vary 2014 a od 31. července je film uváděn v Projektu 100-2014. Jedná se o první celovečerní adaptaci novely Bohumila Hrabala (1914-1997), jíž ovšem předcházely povídkové Perličky na dně (1965; r. Jiří Menzel, Jan Němec, Evald Schorm, Věra Chytilová, Jaromil Jireš) a s nimi spřízněné krátkometrážní tituly Fádní odpoledne (1964; r. Ivan Passer) a Sběrné surovosti (1965; r. Juraj Herz). Jiří Menzel se pak zejména díky úspěchu Ostře sledovaných vlaků stal dvorním režisérem Hrabalových děl, přičemž už v tomto celovečerním debutu nastolil trend ukazovat z jeho próz především tu laskavější a humornější stránku. – Železniční elév Miloš Hrma se hlásí do služby na venkovské stanici. Seznamuje se se zdejším provozem i s personálem stanice, ale zároveň stále více trpí tím, že je panic. Když zklame svou dívku, průvodčí Mášu, pokusí se o sebevraždu, kterou naštěstí přežije. Nakonec těsné poté, co se zbaví svého traumatu díky zkušené artistce Viktorii Freie, zahyne při odbojové akci, když místo výpravčího Hubičky způsobí výbuch ostře sledovaného muničního vlaku. – V podstatě tragickou látku z dusivé atmosféry protektorátu zpracovali autoři ve formě tragikomedie s akcentem na drobné humorné situace a dokonale načasované nenápadné gagy. Nijak však nezastírají nebezpečí, jež s sebou doba nesla, ani hrůzy, jež přinášela válka, byť ze vzdálených bojišť (projevuje se to zejména v běžném provozu nádraží, jímž projíždějí či v něm zastavují vlaky z fronty a na frontu). – Bohumil Hrabal se inspiroval skutečnou sabotážní akcí a zároveň využil vlastní zkušenosti, neboť během války pracoval jako výpravčí ve stanici Kostomlaty nad Labem. (Snímek se však natáčel v Loděnicích u Berouna.) – Ve své době byly Ostře sledované vlaky příkladem uměleckého filmu se značným komerčním potenciálem a to nejen doma, nýbrž i v cizině. Přispělo k tomu riskantní obsazení tehdy už populárního zpěváka Václava Neckáře do jeho první filmové role a zejména udělení Oscara (v roce 1968) za nejlepší cizojazyčný film. – Kromě uvedení v kinech ve formátu DCP byl digitalizovaný titul vydán na DVD a na Blu-ray. – Podobně jako k předcházejícím snímkům Hoří, má panenko a Všichni dobří rodáci připravil Národní filmový archivi k Ostře sledovaným vlakům pod vedením editora Lukáše Skupy stejnojmennou publikaci, jež zahrnuje několik studií, rozhovory i objevný souhrn dokumentárních materiálů. -tbk-

Jeden z nejoceňovanějších titulů šedesátých let v roce 1968 získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Také v rámci domácí kinematografie zaujímá výjimečné místo. Celovečerní debut režiséra Jiřího Menzela je považovaný za jedno z vrcholných děl československé nové vlny. Legendární adaptace živelně křehké novely Bohumila Hrabala je příběhem nesmělého mladíka Miloše Hrmy, který se v zasněném světě středočeského nádražíčka na sklonku 2. světové války pokouší stát mužem. Spíš než o blížící se prohru nacistického Německa se plachý železničářský elév zajímá o ženy – respektive o vytouženou ztrátu panictví, které by mu otevřelo cestu k půvabné průvodčí Máše. Přednosta stanice, výpravčí Hubička i ostatní zaměstnanci dráhy mají sice ve svých názorech na německé okupanty jasno, vzhledem k přísným trestům se však i oni místo odboje věnují raději všednodenním soukromým záležitostem. K povinnostem zaměstnanců českých železnic však patří i péče o „ostře sledované vlaky“ převážející na frontu bojovou techniku. I v Milošově životě tak nastává okamžik, kdy se musí zapojit do „velké“ historie. Hrabalova útlá novela zaujala Jiřího Menzela právě svým neortodoxním přístupem k válce. V rámci kinematografie šedesátých let tak Ostře sledované vlaky patří k těm snímkům, které demytizují téma protinacistického odboje. Díky citlivé práci kameramana Jaromíra Šofra vyniká černobílý snímek nevšedními vizuálními kvalitami, které umocňují Menzelův civilní přístup k látce. Hlavního hrdinu s naivním šarmem ztělesnil tehdy třiadvacetiletý zpěvák Václav Neckář. Vynikající hereckou společnost získal v Josefu Somrovi, jenž ztvárnil požitkářského milovníka úředních razítek Hubičku. Sedmadvacetiletý režisér Jiří Menzel ve filmu svěřil sám sobě roličku psychiatra Brabce. V původních titulcích nebylo uvedeno, že part zloděje drůbeže připadl Pavlu Landovskému.