Oceňovaný němý film Takový je život se vrací do kin
Národní filmový archiv vrací na plátna kin snímek Takový je život německého režiséra Carla Junghanse, vrcholné dílo němé kinematografie. Šestaosmdesát let starý film bude v digitálně restaurované podobě uveden do distribuce 20. 10. 2016.
Autorský snímek Carla Junghanse představuje psychologické drama se sociálními motivy. Námětově se Junghans inspiroval v Zolově románu Zabiják. Snímek, který se natáčel koncem 20. let v Praze, zobrazuje tragédii stárnoucí upracované pradleny, jejíž manžel je násilník a alkoholik.
Pradlenin muž uhlíř je propuštěn z práce a většinu času tráví v hospodě s kamarády a milenkou, s nimiž utrácí ženiny úspory. V den ženiných narozenin, na něž ona sama přes všechnu práci zapomene a připomenou jí je až gratulující sousedé, přijde muž domů opilý a začne ničit jejich skromný příbytek. Když jej žena vyžene, odejde k milence. Později se žena při práci vážně zraní a po několika dnech zemře. Muž přichystá pohřeb, na nějž dorazí všichni sousedé, smuteční hostina se odehraje v blízkém hostinci. Poté se sousedé vrátí zpět domů jakoby nic. Vždyť přece takový je život.
Pradlenu ztvárnila slavná ruská herečka Vera Baranovskaja. Theodora Pištěka, představitele muže, scénář nadchl a pomohl film Junghansovi osobně zafinancovat. Snímek vyniká progresivním střihem a důrazem na symbolickou funkci detailu.
Navzdory nástupu zvukového filmu koncem 20. let byl snímek Takový je život koncipován jako němý, což ovlivnilo jeho finanční neúspěch. Kritika po berlínské premiéře v březnu 1930 používala superlativa a ačkoliv byl film uváděn v jediném berlínském premiérovém kině, zaujal i početné obecenstvo. Nemohl ovšem konkurovat počtům diváků filmových revuí a operet, které právě přicházely do kin. Domácími biografy, kde byl poprvé uveden v květnu 1930, prošel bez velkého ohlasu.
Takový je život se řadí mezi uznávané filmy vrcholné němé éry světové úrovně. V roce 1958 byl oceněn v bruselské anketě filmových historiků, o rok později se dočkal obnovené premiéry v Československu – dochované materiály sestavil režisér Elmar Klos a hudbu nově složil Zdeněk Liška.
Restaurování snímku odborně i organizačně zaštítil Národní filmový archiv v Praze, finančně je podpořil Island, Lichtenštejnsko a Norsko a Ministerstvo kultury České republiky.
Národní filmový archiv snímek uvádí s novým hudebním doprovodem, který na základě doporučení skupiny odborníků složil hudebník Jan Burian ml.
Poprvé mohli diváci digitálně zrestaurovanou verzi snímku zhlédnout v červnu 2016 na festivalu Il Cinema Ritrovato v Bologni, o několik dní později byl film taktéž uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.